Biočmuchalové nebo také Biokeškoberušky
	Schůzka 7. ledna, Stromovka. Na dnešní schůzku dorazilo pouze šest dětí. Zdravíme tímto dočasně nemocné kolegy. Nejprve jsme hledali místo pro pověšení nového ptačího krmítka. Ne, nejprve jsme zahrabali uhynulého kosa. Pak jsme našli vhodný dub. Verča donesla pytlík ptačího zobání, a to jsme do PETky, která tvořila tělo krmítka, sypali střídavě s mou slunečnicí. V knížkách, které přinesly Terka a Eda, jsme si ukázali, kteří ptáci na krmítka ve městech často přilétají, kteří tam létají málo, a kteří jsou na zimu bezpečně v teplé Africe. Pak jsem vytáhl počítač a ukazoval dětem, jak se zjistí souřadnice pro nalezí keše Když se psalo c.k. Ale to biočmuchaly nebavilo. Vyrazili jsme tedy okolo Bagru - a tam jsme se nadobro zarazili. Vody bylo málo a hladina byla zamrzlá. Takže bylo možné se klouzat na ledu a přitom být na bezpečné mělčině. Změnili jsme plán a překlouzali na ostrov v Bagru, jindy nedostupný bez brodění se vodou. Tam jsme našli kešku. Pro některé byla zklamáním, protože šlo o mikrovku bez pokladů. Ale alespoň jsme se zapsali na papírek a pak zase klouzali na pevninu. Tam byli schováni tématičtí sněhuláci. To jako čokoládoví. Apak jsme zase klouzali po kraji Bagru objevovali pod ledem zamrzlé předměty, bubliny a plavající živé ryby. Povedla se jedna fotografie: